Napsali o nás - Recenze CD
Recenze na CD SAGITTARI - Zaříkavač hadů
Server: metalforever.info
Ono to není zase tak složité. Stačí vzít ty nejobyčejnější melodie a umět s nima pracovat. To znamená nechtít z nich vymáčkount halasnou pompu, která by jim ubrala na uvěřitelnosti, ale naopak vytěžit z jejich krystalického základu ten nejchutnější extrát. Znamená to také mít vnitřní sílu a nedat se strhnout snobstvím okolí, které na ty nejklasičtější postupy bez špetky progrese kouká s povrchním odstupem a opovržením. Víme, že takových je v řadách kriritků, ale i fanoušků mnoho. Jedině uvědoměním si všech těchto faktorů může vzniknout potřebný odstup a nadhled, který umožní nebrat svojí hudbu tak vážně a tím pádem jí vetknout přitažlivou lehkost a hlavně poslouchatelnost. Kapele SAGITTARI se to víceméně povedlo.
Nejdříve si řekneme proč méně. Úplně uvolněnému pocitu z poslechu desky brání délka skladeb, která se pouze v jednom případě (krom intra) vejde pod šest minut. Písní je jedenáct, s celkovým časem hodně přes hodinu (díky čemuž budu brát prezentaci alba jako DEMA za vtip). Často tak dynamickou strukturu songů nabourává rozplizlé vyhrávání, které jde např. v takové (jinak skvělé) „Racing Gear“ proti „závodní“ logice písně jako takové a hodně brzdí její rozjezd. Dalším z nadhledu ubírajícím faktem je občasná morální angažovanost v textech („Zaříkávač hadů“, „Accoltellatore“), jenž se do koncentrované pohody desky také příliš nehodí. Ze stejného důvodu budu brát za vtípek i kontrastní, hororově laděné intro:-)
Kluci svou hudbu označují za speed a power. Dovolil bych si nesouhlasit se škatulí „power“, která mě při poslechu skutečně neatakuje, jako lepší nálepka by mně sedlo označení hard'n'speed :-). Rychlé pasáže jsou na albu ke slyšení většinou lokálně a pouze v rámci písní samotných, ale jejich destinace je vždy přesná a akcelerující song správným směrem. Když se pak s rychlostí spojí např. sborový refrén a vše se doplní výše zmíněnou, jednoduše vystavěnou a správně točenou melodií, výsledek je strhující. Má přímo entomologický účinek, páč si hodně motivů alba nepřestanete dlouho broukat. A platí to i o předrefrénových slokách, které svou hitovostí nijak nezaostávají („Noční obřad“, „Vládci“, „Racing Gear“). A hříchem by bylo opomenutí krásné balady „Graffity“, která potvrzuje skladatelskou zručnost tvůrců SAGITTARI. Na úplný závěr alba pak kapela nachystala velmi milou hudební vložku, která přímo asociuje letní relax nedělního odpoledne někdy z období První republiky a jen zamrzí, že tato siesta netrvá o mnoho déle! :-)
Občasný tíživější heavy nádech a tesklivé kytarové motivy by teoreticky měly dodat desce punc určité zanícenosti či pochmurnosti. Já si ale nemůžu pomoct, na mě to má účinek přesně opačný, a to dokonce i když v „Šachistovi“ zpěvák Ivoš Mazourek „odřezává maso od kosti“ :-). Potencionální depku vždy spolehlivě dobije pozitivní energie, kterou definitivně potvrzuje text poslední písně „Svědectví“: „Jednou až pozveme slunce ať vstoupí/ do našich dnů zatemněných/ nikdo nemůže vzít si náš úsměv/ nikdo nemůže vzít si náš smích“. Zkrátka a jednoduše, s deskou „Zaříkávač hadů“ zažívám opravdu pohoďáckej čas a kapelu SAGITTARI určuji jako svůj český objev roku.
Pagan
Hodnocení: 8 / 10
Recenze převzata z metalforever.info
SAGITTARI - ZARIKAVAC HADU
(PRIVATE RELEASE / CD´2008) CZECH REPUBLIC
Server: metalgerald.wetpaint.com/
During the end of the nineties untill the beginning of this millenium was also in the Czech Republic a stagnition inside the real metal scene. Of course some of the well known bands published more or less good albums. But there was no fresh blood insight. Meanwhile changed the situtation and more and more promising bands enters the spotlight. Also SAGITTARI is such an aspirant. The first recording of this quintett offes us some exiting moments. The album starts with a classic music arranged instrumental untill the long composition NOCNI OBRAD opens the reign. Perhaps it was not the best decision to put this track on the album. Inspired by SONATA ARCTICA and LABYRINTH lacks this tune of originality. Of luck follows with VLADCI then an outstanding composition. Far away from the typical Euro melodic metal grab is this strong number more on the hard bigbeat / melodic metal style of their country orientated. In first degree lives this number from the strong guitarwork of PAVEL STEJSKAL and LUKAS BELEHRADEK. Even the next song ZARIKAVAC HADU follows in this recomendable art too. Fine melodic guitars in contribution with the good voice of IVOS MAZOUREK convince the listener. ZA MASKOU is also an ode to all the lovers of good melodic arranged metal too. Hard edged with speedy riffs tracks down the classic metal tune ACCOLTELLATORE. Again exits us the good arrangements inside the classic metal runner SARKOFAK POZNANI. Balladesc and dramatic starts GRAFFITI. The band stands there in line with all the great names of the czech bigbeat as SIFON, KERN, BRIX.... to name a few. No matter there is a lot of potencial behind SAGITTARI. RACING GEAR is a cool number which combinates a strong melody with catchy and fast riffs. Maybe the best and hardest composition on this album is for me SACHYSTA. Dramatic and sinister parts change there with hard beats but still dominates a great melodyline this cut too. Like a little metal opera acts finally the over twelve minutes long good structured SVEDECTVI .
Without a doubt is SAGITTARI one of the biggest hopes in the current czech metal scene. I really appreciate this album a lot and I´m sure that there will be soon a publishing through a record company. A big production will reflect this good compositions in the wright light. Check out for infos their website under the follow ing ling www.sagittari.cz or contact the band through info@sagittari.cz .
article by Gerald Mittinger
Převzato s webu METAL RULER
Recenze na CD SAGITTARI - Zaříkavač hadů
Server: http://www.irockshock.net/index.php
vlastní náklad / 78:49
Kdo četl recenzi na česko-německou melodickou partičku Symphonity a jejich album Voice From The Silence, určitě si všiml mých slov o 'desce roku'. S tím i nadále souhlasím, nicméně kdo by chtěl vědět, jaká kapela se dostala na druhé místo za rok 2008, měl by nyní zbystřit všechny smysly. Přichází totiž Zaříkávač hadů kapely Sagittari z Blanska, jehož stylem je neo-klasický speed metal, čímž se pro mne stává nádherným 'překvapením roku'. Přiznávám, že jsem tuhle nahrávku rozdýchával dosti dlouho, i po téměř roční fázi ušního vstřebávání jsem si ale jistý, že přesně takhle má vypadat naprosto speedmetalová deska. Album po celých téměř osmdesát minut neupadá do průměru, právě naopak, na samotném konci se dostává ke svému vrcholu: přes dvanáct minut trvající epickou skladbu Svědectví. Ale pojďme od začátku.
Kapela začíná působit na melodické scéně v roce 2005 ve složení Ivoš Mazourek – zpěv; Milan Mazourek – basa; Petr Purket – bicí; Lukáš Bělehrádek a Pavel Stejskal – kytara. (Poslední jmenovaný už v současnosti není členem téhle party.) Naprostá sehranost kapely na desce je cítit v každé její vteřině, v každém sólu, prostě ve všem. Proto bych se vůbec nestaral o nápis na disku "Prezentační demo nahrávka", protože za tohle se opravdu netřeba stydět. Krom kytar, které jedou ve výškových přeháňkách à la Dragonforce nebo Stratovarius, navíc za neustálého sólování, bych hlavně vyzdvihl zpěv Ivoše Mazourka. Jeho speedmetalový projev je nekompromisní, většinu nahrávky uslyšíte jeho příjemný hlas pěkně vysoko. Nádhera. Být k dispozici lepší možnosti produkce, nahrávací studio a jistě související čistší zvuk bicích a basy, neměl bych k nahrávce opravdu žádné větší výtky. Symbolem Sagittari jsou ale i klávesové smyčky, orchestrace a efekty. Musím přiznat, že žádné větší zaváhání jsem nenašel ani v tomto ranku.
Po krátkém Intru přichází první parádní skladba Noční obřad, jež popisuje celou mou 'agónii' ze Zaříkávače hadů. Speedmetalový úprk za zvuků rozdmýchávání kytarových sól. Neoklasická mezihra s navazujícím kytarovým představením v polovině skladby je lahůdkou. Pokud vás nechytne tato pecka, nemá cenu pokračovat. Kdo stál přimražený a jen si tiše říkal, že tohle je na české poměry naprostá bomba, ať pokračuje, protože přijdou daleko větší šoky. Třeba hned následující kompozice Vládci. Ve středním tempu valící se skladba vrcholí vždy úderem refrénu, kdy Ivoš nabírá na obrátkách, až mě z toho mrazí v zádech. Titulní devítiminutovka se rozjíždí v poklidných vodách, aby vše zničil powermetalový nájezd do samotného středu terče. Po zmíněných silově-metalových slokách skladba přechází do heavy refrénu, vše opět podporováno vysokou kytarovou ekvilibristikou. Další vrchol alba! A aby toho všeho nebylo málo, co si takhle dát Za maskou, jejíž heavymetalový úvod se stočí do parádní svižné části skladby, kde to opět hýří hlasovými i kytarovými představeními. Powermetalová Accoltellatore pak byla první překážkou na mém hladkém průletu albem. Tato mafiánská střílečka mě nijak extra nenadchla, ale když si vezmu, že ji rád poslouchám a nijak mi nevadí, tak s ní asi obecně větší problém nebude. Navíc je to přesně ono, co očekávám u podobně laděných desek: aby nezabředla ve stereotypu, musí přijít skladba, která nahrávku svým způsobem odlehčí a nasměruje do jiných vod. Návrat k základnímu kameni alba představuje Sarkofák poznání. Úvodní speedmetalové sólo mě správně nabudilo, abych si pak správně vychutnával sedm minut dlouhou jízdu, která ve svém průběhu vystřídá tempa od heavy- přes speed- až po powermetalová. Balada, ano, i to muselo přijít. Graffiti se sedmi minutami je naštěstí doplněna hutnými metalovými záseky a nádherným refrénem. Racing Gear je dalším powermetalovým kouskem. Opět střídání různých temp a poloh s nadzvukovým refrénem. Nejtvrdší skladbou je předposlední Šachista. Spojení tvrdých slok s melodickým refrénem se náramně povedlo. Sólující kytary ustupují trochu do pozadí a na povrch se dere až thrashová kosa. Naopak v refrénu se dostává ke slovu i líbivě melodický zvuk kytary. Další z vrcholů alba, navíc ovšem předzvěst něčeho opravdu velikého. Doopravdy, závěr Zaříkávače hadů se povedl a není nic lepšího než takový poklad zakončit epickou skladbou – Svědectví. Úvodní intro s deštěm a bouřkou přechází do orchestrální pasáže v doprovodu kapely, pak kouzelná mezihra orchestru s až pohádkovým nádechem, kytarové sólo, power mezihra – a už to jede. Po metalovém návalu slok a refrénu se dostává i na dojemné a atmosférické sólo, aby se celý kolos opakoval a dovršil skladbu outrem stejným jako samotný její počátek, doplněný šansonovým motivem.
Určitě se najdou tací, kteří se mnou nebudou souhlasit, ale když nad tím tak přemýšlím, nevybavuji si lepší čistě speedmetalovou nahrávku zpívanou v češtině, než je právě Zaříkávač hadů. Proto doufám, že Sagittari nezůstanou jen u tohoto alba. A pokud ne, přeji jim, aby i následovník byl alespoň stejně dobrý nebo lepší než tento debut.
Pavel Kanta
Hodnocení: 5 / asi z 5 :)
Recenze přvzata z magazínu ROCKSHOCK
Recenze na CD SAGITTARI - Zaříkavač hadů 2008
Server: http://hard-music-base.net
demo (2008)
Zaříkávač hadů, jak nese toto album název, je "fošnou", kterou letos (2008) vydala kapela z Blanska, s názvem Sagittari. Album začíná písní Intro, která připomíná dramatickou scénu z nějakého thrilleru, až hororu. Tento thriller pokračuje Nočním Obřadem plným na poslech příjemných kytarových sól a symfonických prvků. Ano, tento speed-power metal jsem si zalíbil hned, co jsem ho uslyšel. A tím že písně jsou české, se mé zalíbení upevňuje.
Následující píseň Vládci, je pro mé metalové uši nejposlouchanější písní celého alba. Je to kvůli vysokému a čistému zpěvu Ivoše Mazourka, který jsem si velmi oblíbil. V písni je spousta nesčetně riffů, sól a krásnou práci odvedl i bubeník Petr Purket. Další song, s názvem stejným jaký má album, je velmi rytmický a i zde I. Mazourek nenechal své hlasivky v klidu. Sarkofág poznání je název sedmé písně, ve které se výrazně projevují kytary Pavla Stejskala a nejmladšího člena Lukáše Bělehrádka. Tito dva hoši se starají po celou dobu trvání alba o sóla a rychlé riffy.
Většina kapel vmístí do svého alba i ten "oplodňovák". Zde nese svůj název Grafitti. A kdybych ho uslyšel někde na zábavě, určitě bych šel vyzvat nějakou dívku k tanci:-)
Album uzavírá jedenáctá píseň Svědectví, která je oproti ostatním nejdelší. Pěkný to dlouhý konec... Zaříkávač hadů je povedené album, ve kterém předvedli všichni členové Sagittari výbornou práci.
MiZi
Hodnocení: 9/10
Recenze na CD SAGITTARI - Zaříkavač hadů
Server: http://metal.w3.sk
demo (2008)
Tak páni, v súťaži o „najdlhšie metalové demo“ ste asi získali zlatú medailu. Dlhšie sa to už fakt na jedno CD nedalo páni, to je jasné, leda žeby ste urobili 2CD ako napr. UMBRTKA. V žánri podľa mňa dlhší demáč nenájdeme, na Zemi možno áno (nejaké 2CD, spolu ale nad 80 min. musí mať). Demo je profi tlačené, čiže je na nerozoznanie od CD vydaných vo vlastnej réžii, čo sa tlače a pod. vecí týka (v knižke texty nezabudli dať). No je to tam biele na čiernom tuším, že demo toto jest. A je to v podstate dobré, že to berieme ako demáč, v konečnom dôsledku to kapele skôr pomôže, ako uškodí. Keby to bol riadný album, je to čisté béčko, síce dobré, ale predsa len... SAGITTARI z Českej republiky hrajú power/speed metal, čiže žáner žiaľ menej hraný, ale celkom obľúbený. Spieva sa kompletne po česky, texty sú v pohode celkom. Spev? Nie je zlý, len občas nie dobre zrozumiteľný a musím natŕčať uši, alebo sa pozrieť do knižky. On neprekrikuje muziku, takže keď všetci spustia naraz, tak ho trochu potláčajú. Muzika je viac power ako speed, ale celkovo to naozaj môžeme do kolónky power/speed zaradiť. Nájdeme aj heavy piesne, aj vypaľováky, ale väčšinou skladby pol na pol. Je to melodické, občas trochu „nemecko-fínske“. Väčšinou ale pomerne svojské. Melodické, ale bez kláves! V niečom mi to pripomína krajanov SCELET. Zvuk CD nie je ideálny, jednotlivé nástroje sa dosť zlievajú, no na demáč to vôbec nie je zlé. Rozhodne to nenahrali doma, ani v garáži na nejaký priemerný deck či čo. Zdá sa, že boli aj v štúdiu, alebo mali super mastering a mašinky. „Zaříkávač hadů“ má ešte trochu rezervy v speve a celkovej produkcii, no SAGITTARI sú dobre pripravení vydať aj prvý album. Ak bude dosť peňazí na produkciu, nevidím problém vydať budúci rok nejakú pecku. Hrať už páni vedia, tam už moc nie je čo riešiť. Ešte to vycepovať, hodiť nejaké to sóličko a bude to požužňáničko. Rozhodne sa treba mať na pozore, v ČR je ďalšia dobrá banda a ako sa zdá, v ČR sa neboja do speedu ísť. To sa mi páči, pretože sú aj väčšie somariny v metale a aj na veľkých firmách a sú ich desiatky či stovky? Ešte čosi: piesne sú dosť dlhé, stopáž je od 6 min. vyššie (okrem intra), ale nenudil som sa, celkom to ide, dokonca aj ten slaďák „Graffiti“.
Maťo Kimlička
Hodnotenie: 9/10
Ivoš Mazourek – vocals
Lukáš Bělehrádek – guitar
Pavel Stejskal – guitar
Milan Mazourek – bass
Petr Purket – drums
